...On...

Pořád tě cítím a slyším tvůj hlas
a i když chvíle když jsme byli spolu dávno odvál čas,
byls kus mého života, který nemůžu smazat,
s tebou poprvé jsem poznala, co znamená láska.

Pořád cítím tvé rty, obě naše těla,
když jsi mě líbal a já se chvěla.
Pořád cítím ty motýly, co mi projeli tělem,
pokaždé když smě obdaroval svým sladkým úsměvem.

Byl jsi má touha, byl jsi můj řád,
byls první myšlenka po probuzení a poslední když šla jsem spát.
Byl jsi má droga a já pořád neměla dost
a teď se slzami v očích, musím bořit ten mezi námi most.

Musím se zbavit, toho pocitu chtít tě mít,
za bezesných nocí, teď sama musím snít.
Byl jsi můj důvod k životu, teď v mlze se mi ztrácíš,
jen jako noční můra, ve snech se mi vracíš.

Avšak já vím že se z toho dostanu,
vzlétnu k nebi jako ptát, najdu si svůj svět
a budu se smát, až budeš mě chtít zpět.

Až budeš přede mnou na kolenou prosit,
já budu na svých tvářích úsměv nosit.
Nechám tě trpět a nikdo o tom neví,
dřív byla jsem tvým andělem, teď ukážu ti peklo na zemi