Osud mi bere,
vše co mám,
člověk se zbytečně pere,
zůstává stále sám.
Proč osud je tak krutý,
proč nemá slitování?
K zamyšlení často nutí,
smutné je pak milování.
Sotva štěstí najdu,
hned zase odejde,
stále zůstávám vzadu,
do srdce, láska se nevejde?
Prosím o štěstí kousíček,
vždycky jsem byla skromná,
nestačí princezně zavázat střevíček,
stačí, když bude láska přítomna.
PeopleSTAR (6 hodnocení)