Když den je odrazem noci v zrcadle bez rámu, pro mne není překážkou projít sem a tam ocelovými stěnami ani horou, vašimi myšlenkami. Když úplněk svítí, sedám na útesech ať sníti, či bdíti budete stále jsem dalek a přece... už jen sáhnout- dotyk... Jednou se to podaří věřím... skouším to dál. Nenutím. Když dost bylo výjevů roztáhnu křídla snesu se k zemi zakroužím zmizím ne však zcela...