Pět let a zbohem

Pět let uteklo jak voda,
a my voláme zbohem škola,
naučili jsme se číst,psát a počítat,
teď vám o tom budu povídat.

první třída kašička,
byla v nás malá dušička,
od panenky,od medvídků,
učili nás sedět v klídku.

druhá třída hodní žáci,
nebyli jsme darebáci,
hy-ch-ky-ry-dy-ty-ny,
to umím já i ty.

angličtina to je dřina,
spelování řádná psina,
He is,She is,I'am,you are,
paní Němečková volá''hurá''.

konečně něco umíme,
a ani o tom nevíme.

když přišel pan učitel,
ten fofr nikdo neviděl,
florball,pinčes,mrazík ,žižka,
točila se nám s toho šiška.

do Prahy jdem studovat,
ostudu škole nesmíme udělat,
až jednou budeme v parlamentu pracovat,
tak na kamarády z páté budeme vzpomínat.

byli jme jak rodina,
každí byl něčim hrdina.

osnovi se ale brali vážně,
nad ničím se nezavírali víčka,
bavil nás běh do schodů,
i sbírání papírů a víčka.

budeme na vás vzpomínat,
a přijedem se podívat.

VĚNOVÁNO TĚM CO ODJELI NA GIMNÁZIUM.