Píšu Ti do NEBE - smrt byla vysvobozením

Usnul si a spíš,
již dávno nejsi mezi živými.
Tvůj svět byl kdesi nad námi,
snad si zažíl milosrdenství nevědění o Tvé nemoci.

Mozek Ti nedokázalříci,"jez,běž,vstaň".
Tvé buňky prodělaly šokovou terapii a
už neožily.
Umíraly a Ty s nimi.

Byl si mlád a nevážil so toho,
neřesti spustily tu strašnou bestii ze řetězu.
Mohl si ji zabrzdit, nebo alespoň zpomalit.
Tu hrůzu,mrchu, co z člověka udělá primitiva.
Věděl si , jak to může dopadnout.

Měla jsem Tě ráda , spíš jako kamaráda,
než se ozvalo tvé šílenstí.
Věděla jsem , že říci TI" ano ", není na věky.
Tvých pár let v chládku mi způsobilo otrlost a zlost.

Již nikoho bych si nevzala z lítosti,
Tebe ano a měla jsem vystaráno.
To pokoření , zocelení .
Za jakou cenu?
Cenu života.
Mám s Tebou syna Davida.

Píšu Ti do NEBE tento vzkaz,
najdi tam svatý pokoj.

Až se narodíš znovu,
Nevyhledávej zlobu.
Buď mírný a spravedlivý.
Nebuď ZELoToU,žij s pokorou v srdci.

Ať Ti dnes andělé zahrají
a přivítají Tě v nebi se slávou.
To Ti přeji....