Podsvětí duše

Uvržen do podsvětí hrozným trestným činem.
Tam stává se každý z nás pouhým stínem,
který straší dnem i nocí vlastní svědomí.
Strach neutichá. Zvuků tam dole není.
Psychické stavy se neustále mění
i když víme, že nás jen tak nic nezlomí.
Každý sedí sám, v sobě uvězněn,
hledíce přímo do prázdných stěn.
Čas, láska... Nic již neznamenají.
Chvíle strávené za mřížemi smutné jsou
při té večerní procházce mlhavou tmou.
Osvobození objeví se pak na sklonku léta,
kdy štěstí nám prsty do vlasů zas vplétá.