Tu budu tu stále stát a příběh vypravovat.Příběh který budu vypravovat je smutný a bolestivý.Byla jedna dívenka a ta kočku doma měla.Hladila ji a ráda měla.Ta dívenka se jmenovala Marie a kočku doma měla kterou hrozně milovala.Kočička se jmenovala Amélie a dostala ji jako malé kotatko.Tak ubíhal den, a Marie kočičku opatrovala.Ale ráda jí moc měla.Když máte doma zvířátko dává co s tím práce.Ale Amélie byla kočička co byla užasná a i něco více.Když přišel smutný okamžik Marie kočičku oplakávala .Když zvířátka umírají nastane bolestné ticho a poslední rozloučení.To poslední rozloučení je těžké.Ale ztratit kočičku je více bolestné.Marie svou kočičiku měla a tak bylo poslední rozloučení.Nářek neboli pláč neni jednoduchý ale člověk stojí a kouká.Proboha vzdit jsem ztratila me cenné zvířátko.Jak jen tet na svou kočičku zapomenout vzdit Amélii strašně milovala.
PeopleSTAR (1 hodnocení)