Pozdní lítost - Ondřej Grebík
|
před 5 hod. |
|
3x |
|
22x |
V kostele v zadní lavici
každý večer sedí muž
vlasy bílé – shrbený
v jeho srdci ulpěl nůž.
Vina jeho nožem jest
nese ji z dob mladosti
svého soka v lásce zabil
nedělal si starosti.
Smírčí kříž pak v prachu cest
nechal za něj postavit
tím měl věc za vyřízenou
občas se šel pomodlit.
Teď však ví že každý vrah
duši svoji zatratí
smírčí stavbou kamene
viny své se nezbaví.
Nyní by chtěl všechno vrátit
život proklel nastokrát
ví že musí svůj dluh splatit
ví že už je pozdě lkát...
každý večer sedí muž
vlasy bílé – shrbený
v jeho srdci ulpěl nůž.
Vina jeho nožem jest
nese ji z dob mladosti
svého soka v lásce zabil
nedělal si starosti.
Smírčí kříž pak v prachu cest
nechal za něj postavit
tím měl věc za vyřízenou
občas se šel pomodlit.
Teď však ví že každý vrah
duši svoji zatratí
smírčí stavbou kamene
viny své se nezbaví.
Nyní by chtěl všechno vrátit
život proklel nastokrát
ví že musí svůj dluh splatit
ví že už je pozdě lkát...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Řeka života - Ivana Knetlová
Život plyne jako řeka, přes kameny dne tu stéká, dává napít, zvedá silou, v ruce...
Moja Líza - Ondřej Grebík
Napadlo mě zčistajasna že se dám do malování zvěčním naši novou kozu nikdo mi v ...
Vítr - Martina Daňková
Lehla jsem si do trávy, konečně po létě zelené a né tak vypálené, suše zbarvené...
Život plyne jako řeka, přes kameny dne tu stéká, dává napít, zvedá silou, v ruce...
Moja Líza - Ondřej Grebík
Napadlo mě zčistajasna že se dám do malování zvěčním naši novou kozu nikdo mi v ...
Vítr - Martina Daňková
Lehla jsem si do trávy, konečně po létě zelené a né tak vypálené, suše zbarvené...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva