Tebou unášený, tak i mnou je proud laskavých slov,
v hloubce ztrácejících se beze stop.
Na kratičkou chvíli v sobě do očí pohlédneme.
Pak jako stín náš bez slunce zmizíme.
Něžný dotek pohlazení, na rty lehké políbení.
Už nadešel ten čas a tak navždy sbohem zas.
Jako řeka míjící svůj břeh,
mineš i ty mě, láskou naposled.
v hloubce ztrácejících se beze stop.
Na kratičkou chvíli v sobě do očí pohlédneme.
Pak jako stín náš bez slunce zmizíme.
Něžný dotek pohlazení, na rty lehké políbení.
Už nadešel ten čas a tak navždy sbohem zas.
Jako řeka míjící svůj břeh,
mineš i ty mě, láskou naposled.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Přítel
Jako pták, tak se i Ty necháš větrem unášet, bezelstně, šťastně, letíš přímo, b...
Radost
Když člověk smutek cítí, v jednoduchém životě nenachází žití. Chmurné myšlenky p...
Smutná chvíle
Jak jen přivolat mám staré šťastné časy, když o dar spánku byl jsem připraven? K...
Jako pták, tak se i Ty necháš větrem unášet, bezelstně, šťastně, letíš přímo, b...
Radost
Když člověk smutek cítí, v jednoduchém životě nenachází žití. Chmurné myšlenky p...
Smutná chvíle
Jak jen přivolat mám staré šťastné časy, když o dar spánku byl jsem připraven? K...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva