Nemůžu usnout,
všechno ve mě se zmítá.
Však nepustí mě to,
dokud nezačne svítat.
Kreatura bez tváře,
cizí ruce pod polštářem.
Moje mysl šílí,
ty stíny se ke mě blíží.
Hodin tikají, vteřina míjí vteřinu,
něco odkrývá peřinu,
já potápím se do stínů.
Svírá mi hruď,
na rukou jako by byl pouta.
A já jsem jen jako loutka,
co vše sleduje koutkem oka.
Ten démon na mé hrudi mě líbá,
já dál nezvládám dýchat.
Oči obracejí se k zdi,
tak přeji vám sladké sny.
A teprve až začne svítat,
já můžu se hýbat.
Démoni mizí, stíny se krátí,
však já dobře vím, že znovu se vrátí.
Vím že znovu mě chytí,
však pod postelí je už necítím.
To v hlavě své, já mám ty stvůry
tak dobrou noc a sladké noční můry.
PeopleSTAR (1 hodnocení)