Smolnej život

Raději se nenarodit, svůj život do tmy hodit.
Já se nikoho neprosil, že chci žít,já v životě nemám nic.
Proč přijít na tenhle svět jsem musel,já už velký kus v životě ušel.
Někdy prožil jsem radost a štěstí, ale ani ta smůla nespí.
Teď smolné roky zažívám,v hloubi duše umírám.
Já narodit se neměl nikdy, život my nadělil více křivdy.
Vždy když smůlu mám, tak jsem na to sám.
Nikdo my ve špatných chvílích nepomůže,má mysl proti tomu nic nezmůže.
Sílu zdorovat tomu životu nemám, většinou jen smůlu poznám.
Nešťastný život teď žiji, všechny krásné chvíle se skryli.
Šťastnou chvíli už dlouho jsem neměl, jen na tu smůlu si vzpomněl.
Ta smůla která mě životem provází,samé chmury my nachází.
Z ničeho nemůžu radost mít, tak zbývá my jen snít.
Proč štěstí mě nepotká, vždy když blízko je, tak se zakoktá.
Pak mě vždy obejde a daleko odemně odejde.
Jen ta smůla vždy přichází,jen ona v mém životě se teď nachází.