Smuteční vrba hlavu kloní,
stojí tu sama bez lidí.
Dávno zvykla si na ten pocit,
že ji už nikdo nevidí.
Dávno utichl její hlas,
co ševelil jí ve vlasech,
teď zbývá jí už jen marný,
smutný vzdech.
Všechny písně co milovala,
už se z paměti ztratily,
je stará, tichá, nepotřebná,
jen občas ji navštíví motýli.
Je seschlá, jen srdce ještě
do hloubky jizvou zraněné,
cítí to velkou, tichou bolest,
života vyschlého pramene,
srdce její už je zlomené…..
stojí tu sama bez lidí.
Dávno zvykla si na ten pocit,
že ji už nikdo nevidí.
Dávno utichl její hlas,
co ševelil jí ve vlasech,
teď zbývá jí už jen marný,
smutný vzdech.
Všechny písně co milovala,
už se z paměti ztratily,
je stará, tichá, nepotřebná,
jen občas ji navštíví motýli.
Je seschlá, jen srdce ještě
do hloubky jizvou zraněné,
cítí to velkou, tichou bolest,
života vyschlého pramene,
srdce její už je zlomené…..
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Město vstává do chladného rána - Martina Daňková
Město vstává do chladného rána. Je to snad hřích a žádný smích. Kolik lidí vstá...
Veliký našel jsem cíl - Raven
Veliký našel jsem cíl přiznám to nahlas a vstoje kdybych se poznovu narodil chtě...
Babí léto
Mlha ráno u nás prochází se kolem, chladná rosa máčí povadlou travičku. Opar vzn...
Město vstává do chladného rána. Je to snad hřích a žádný smích. Kolik lidí vstá...
Veliký našel jsem cíl - Raven
Veliký našel jsem cíl přiznám to nahlas a vstoje kdybych se poznovu narodil chtě...
Babí léto
Mlha ráno u nás prochází se kolem, chladná rosa máčí povadlou travičku. Opar vzn...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva