Slunečnice k zemi, svou hlavičku kloní,
jen přetěžko svůj smutek skrývá,
v dáli kdesi zvon kostela zvoní,
slunce nesvítí, proto tak často smutna bývá.
Snad slunce se na nás zlobí,
proč se schovává před námi tak dlouho?
Dobře ví, že tuto Zem svitem zdobí,
přes sebe teď přehodilo neprodyšné roucho.
Ani nad tou slunečnicí slitování nemá,
dlouho a moc hlavička ji bolí,
jen ta ústa slunce zůstávají němá
a slunečnice vidí jen slzavé údolí.
Co je platné, že všichni v okolí s ní cítí,
ona nutně k žití potřebuje sluníčko,
radost jí dělá už jenom to luční kvítí
a prosí, usměj se, aspoň jenom maličko.
jen přetěžko svůj smutek skrývá,
v dáli kdesi zvon kostela zvoní,
slunce nesvítí, proto tak často smutna bývá.
Snad slunce se na nás zlobí,
proč se schovává před námi tak dlouho?
Dobře ví, že tuto Zem svitem zdobí,
přes sebe teď přehodilo neprodyšné roucho.
Ani nad tou slunečnicí slitování nemá,
dlouho a moc hlavička ji bolí,
jen ta ústa slunce zůstávají němá
a slunečnice vidí jen slzavé údolí.
Co je platné, že všichni v okolí s ní cítí,
ona nutně k žití potřebuje sluníčko,
radost jí dělá už jenom to luční kvítí
a prosí, usměj se, aspoň jenom maličko.
PeopleSTAR (10 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zůstala jsi ve mně až po okraj obavy. Skládám si střípky z toho co můžeš dát do ...
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
Zůstala jsi ve mně až po okraj obavy. Skládám si střípky z toho co můžeš dát do ...
PROBOUZÍM SE S NADĚJÍ ...
Probouzím se s nadějí, že přijdeš večer zas. Vím, že zázraky se nedějí, chce t...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Toužím po horském prameni rtů. Vytlačíš mne až na okraj skály ... Ztrácí se tam...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva