Stáří klepe na dveře

Život si to šlape stále stejně dál,
proto se zpátky nikdy neohlížej!
Dnes dávno vím, že vždycky za to stál
a mé vrásky si už neprohlížej!

Vráska k vrásce pomalu přibývá,
snad každá o něčem mluvit může.
Jen těch sil nám tak trochu ubývá,
co proti času nakonec ale člověk zmůže?

Vteřina za vteřinou, minuta za minutou
nám hodiny nemilosrdně odměřují čas.
Teď nastává chvíle ohlédnout se za dobou minulou,
snad proto, bys stejné chyby neudělal zas.

Udělej si pořádek ve vzpomínkách svých,
nepřemýšlej o tom,, co se mohlo všechno stát.
Jednou snad to vyčteš z očích mých,
jen té jedné vzpomínky, já se nechci vzdát.

Vzpomínky na první lásku, na mládí,
jo, to tenkrát nebylo nám nic zatěžko.
Teď nás to ale k melancholiím svádí
a se stářím se vyrovnat, to jde přetěžko.