Ta smrt chodí nějak často

Smrt kolem mojí rodiny obchází nějak často,
co se to sakra děje?
ptám se za co...
je to osud,trest či smůla kdo se mé rodině takhle směje.

Mé srdce bolestí se chvěje,
asi tu smrt mé rodině někdo přeje,
Nejdřív odešel zničeho nic děda,
poslední věta co jsem mu řekla,srdce mé se stále hněvá,ach běda.

Bylo to v pátek, den před sestry narozkama,
přesto že byl naprosto zdravý, zaklepal bačkorama,
trvalo to rychle, hned prč byl,
mě a mé rodině jenom pouhý smutek v srdcích zbyl.

Když už jsem se konečně dostala ze stavu věčného vyčítání,
opět přišla smrt a vzala si mou tetu bez váhání,
měla rakovinu 10 let ale přesto bojovala,
byla opravdu silná, nikdy si na nic nestěžovala.

I když její stav nebyl skvělí, přišla mě podpořit na pohřeb dědy,
byla to tak skvělá a úžasná žena plná něhy,
mrzí mě že musela odejít,
a potom všem jak si vedla jí život nedal právo se uzdravit.

Po ozařování už neměla skoro vůbec vlasy,
nosila paruky, ale pořád měla tolik krásy,
byla a stále je můj vzor jaká bych chtěla jednou být,
jako ona, silná a i s nedostatkem sil se ke všemu čelem postavit.

I když jí bylo nejhůř,pořád se usmívala,
ničeho v životě nelitovala a radost všem jen rozdávala,
a teď i když tu není, navždy bude v našich srdcích jako ta,
kterou jsme všichni milovali, děkuji ti že jsi mohla být má teta.

Doufám že tam nahoře už tě nic nebolí,
a myslím že si to nepřeju jen já,ale všichni lidi z tvého okolí,
je škoda že jsem ti nestihla dát poslední sbohem,
už se těším až se v nebi sejdem..

Těším se na to až tě tam nahoře uvidím silnou a zdravou,
ale hlavně na tu tvou tvář usměvavou,
děkuji že si mi ukázala jak je život skvělý,
škoda jen že si tu nemohla zůstat delší chvíli....

Odpočívej v pokoji,
a ať už tě nic nebolí :**