Jak mi teskno jest. Život vzít si mě napadá
a působí mi bolest slunce, co za obzor zapadá.
Zlá myšlenka se vkrádá. Peklo otvírá své brány.
Krutou daň si osud žádá, posly jsou mu černé vrány.
Smysl bytí pozbyl smyslu, všechna touha odešla.
Není zbytí, dost výmyslů. No. Tak asi abych šla...
a působí mi bolest slunce, co za obzor zapadá.
Zlá myšlenka se vkrádá. Peklo otvírá své brány.
Krutou daň si osud žádá, posly jsou mu černé vrány.
Smysl bytí pozbyl smyslu, všechna touha odešla.
Není zbytí, dost výmyslů. No. Tak asi abych šla...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva