Tam u bran nebeských,
zpovídat se budem,
ze hříchů pozemských,
rdít se budem studem.
Bude nám ale odpuštěno,
sv. Petr, nás pustí do nebe,
hodně hříchů bude očištěno,
hřích přece není, že jsem milovala tebe.
Z obláčku bílého jako sníh,
dolu na svět hledět budu,
budu radost mít, že slyšet je smích,
a dobrovolně se oddám, svému osudu.
Na cestě životem,
ztrácíme ty nejdražší,
srdce se ozve tlukotem,
jemu přece na lásce záleží.
Ale život je přece takový,
život dává a nakonec bere,
z utrpení sejme okovy
a život se smrtí se pere.
zpovídat se budem,
ze hříchů pozemských,
rdít se budem studem.
Bude nám ale odpuštěno,
sv. Petr, nás pustí do nebe,
hodně hříchů bude očištěno,
hřích přece není, že jsem milovala tebe.
Z obláčku bílého jako sníh,
dolu na svět hledět budu,
budu radost mít, že slyšet je smích,
a dobrovolně se oddám, svému osudu.
Na cestě životem,
ztrácíme ty nejdražší,
srdce se ozve tlukotem,
jemu přece na lásce záleží.
Ale život je přece takový,
život dává a nakonec bere,
z utrpení sejme okovy
a život se smrtí se pere.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva