V Agonii

Jsem uvězněn v agonii
Prosím probuď mě
Pomalu umírám
A tvé hořké lži už polykám

Prosím probuď mě
Už není čas a život ze mě uniká
Ukoj svou žízeň
Zbav mě bolesti a krve
Co ve mě už roky koluje

Jsem oběť
A ty noční lovec
Doprdele prosím udělej to hned

Bráníš se pravdě
A já skutečnosti
Cos zavrhla
Já už neprobudím

Jsem už navěky v agonii
Má duše se v hrobě obrací
Prosím zastav ten tlak
A nasedni už na ten poslední vlak

Naše střípky stínů
Zvrhlých představ a neexistujících mýtů
Bloudí v tvém životě
Jak můžeš říct že už mě nepotřebuješ

Měsiční svit
Probouzí v tobě ten jediný cit
Tak proč se obracíš
Má duše na druhém břehu dříme
Následuj jí a tvé srdce pochopí
Jak to mé nesmírně trpí

Jsem uvězněn v agonii
A postrádám smysl
Proč ještě žiju

Teď držíš spoušť
Tak mě zastřel
A opusť mě jako pouhou poušť