V peřinách

Tak jsem tady skončí to dobře, nevinně? první slova končíme v peřině. chvilka zaváhání možná už půjdu, a možná je to ta pravá moje srdce neví chce křičet sláva, poučený ze zklamání štěstí rychle zahání, žádná žena aniž by mávla, ukrývá v sobě dábla, měl jsem to tušit a vlastně ani nemohl, nebyl kdo sám zmatený nevím co dělat kdo by pomohl, sladký slova miluji tě, přišly hned, pomalu zabijí je to jako jed. po malých douškách, však ukáže čas jestli topíš se v rouškách lží, co se pomalu blíží, příjde první semínko žárlivosti, nejdeš pro něj daleko, každému dle libosti. nůž vražený do zad od přítele, který bere tvojí holku do postele, nevíš co se vlastně dělo, tvoje mysl zraněná, na podlaze sedíš celé tělo se chvělo, je tohle láska? konečně jsem pochopil že ji mám rád ? až když o ní přicházím a druhou šanci ji dát? zaslepený lží a láskou, půjdu dál tuhle situaci zavřu v minulosti zabezpečím páskou, s novou nadějí že zase bude líp, nevěděl o minulosti a snažil se věřit, copak to jde po zkušenostech který se nedají měřit, většina z vás by nebyla rozhodlá, chtěla by nežít, srdce z kamene jdeme dál, pomalu dochází dech vše pro co bych hrdě stál, na tvých rtech, zase lži přesně jak jsem tušil, snad pravdu se dovědět bál, sklopil jsem zrak a šel prostě dál. nemůžu napsat co všechno se dělo, sám to totiž nevím, když večer ulehám do těch stejných peřin, jen nemám rád lež, v srdci černo na rtech blížící se běž, a nech mě žít, další šíp jak se stímhle dá žit, kdo bude po mě a kdo byl předemnou, snažím se zapomenout s každou další předehrou, už to dál nejde už mě to nebaví, na lžích se přece vztah nestaví, milosrdná lež? co když si zní postavíme věž, která jednou spadne, možná někomu na hlavu, stejné jako pravda, ostrý nůž zezadu. chci vědět víc i když mě to zabijí, ničí sen, sen v krásnem ráji, pasou se koně naše děti si hrály, žádné ale nebudou nebude kdo by za nimi stál, podal ruce a s láskou, tohle by si přály, mám teď v hlavě slova, ty odjíždíš, kdy přijedeš, myslím že stejně jako na začátku, za mými zády s jiným jsi. vše je to velká lež. a možná sem jen blázen co moc miluje. a všechno krásný zničí, jak důvěru znovu nabít, když ji dáš může tě rychle zabít.