Vodní víla

Obklopovala mě tma. Nikde se nic, byla tma a ticho. Byla jsem ponořená ve vodě a v klidu. Jenomže ne na dlouho. Docházel mi vzduch a já se nemohla dostat nad hladinu; zachvátila mě panika. V uších jsem měla vodu, takže jsem nic neslyšela. Cloumala jsem divoce rukama a nohama, ale nic. Zhoršovalo se to a do plic se mi dostávala voda. A v tom mi to došlo; někdo nebo něco mě tady drží. Chce mě to zabít. Zpanikařila jsem ještě víc a tím se to zhoršovalo. Končetiny mi po chvíli začaly ochabovat a já už to nevydržela. Podlehla jsem tomu. Před očima se mi začaly míhat mžitky a v uších mi zněla píseň; děsivá píseň.
Spi, jen spi,
Ve vodě si usni.
Zabíjí tě víla,
Oběť si vybírá.

Neprobudíš se znovu,
Nevrátíš se domů.
Umíráš, umíráš,
Osud si nevybíráš.