Vzpomínková

Držel jsi mne za ruku,tak jemně,
jen seděl jsi,víc síly jsi neměl.
Hladil jsi mne po dlani,
intenzivně,s pocitem jako by brzy už to bylo za námi,
tak jako bys všechno chtěl v tu chvíli zastavit,
slabosti a hlavně přicházející smrti se postavit.
Držel jsi mne za ruku a říkal,jsem tak rád,že tu jsi,
už odcházím,už je čas,já to vím...
Tekly mi slzy po tvářích,
i já věděla,že už to příchází...
Držel jsi mne za ruku a říkal,už nemám sil,
už nevydržím bojovat s tím dýl.
Hladila jsem tě po dlaních,po vráskách ve tváři,
co dala bych za úsměv,který dřív tak zářil,
co dala bych za tvé silné a pevné objetí,
ty jen seděl jsi a skoro neměl ponětí,
co je za den,co je za měsíc,
já cítila,že už nemůže změnit to nic.
Držel jsi mne za ruku a já cítila,že je to naposledy,
co ty a já jsme spolu,tady. . .

S láskou a největší pokorou,
jednou zas setkáme se,přijdu tam za tebou