Nechci tu být,
nechci dál žít,
nechci další jizvy
a vidět tě pít.
Nechci poslouchat co je správně,
nacházet další lahve,
nechci abys mi dál lhala,
jsem slabá už jsem to vzdala.
Psala jsem poslední dopisy,
už je to nějaká doba,
na chvíli bylo to dobrý,
teď je to tu znova.
Znovu uvnitř cítím se mrtvě,
znovu nutíš mě trpět,
zas stahuješ mě s sebou,
když na dno padáš,
stal se z tebe démon,
dávno nejsi má máma.
Jednou dvakrát jsem to zvládla,
vstala jsem, když jsem spadla,
no teď na noze řetězy,
co stahují mě na dno,
myšlenky na smrt,
v srdci je chladno.
Okolo krku provaz,
v pekle jako doma.
Už nemám moc času,
dávno nedoufám v spásu.
Jako panenka byla jsem na okrasu,
nádherná dlouhovlasá pana,
oči modré jak moře,
no uvnitř je prázdná.
Ta prázdnota mě na konec dohnala,
už čeká na mě jen klid,
už nezvládám přemlouvat se
na to dál žít.
PeopleSTAR (0 hodnocení)