Na stole flašky piva, víno,
na děti místo nezbylo,
ve světě euforie,
kde se štěstí s nereálnym světem snoubí,
zanedlouho otupíš, stane se z tebe zombie.
Ze začátku byls silnej, chtěl bojovat měj jsi vzdor,
teď sedíš s hlavou v dlaních, zbyl jenom odpor.
Je to jak mor,
welcome home,
vítej v realitě,
kde možnost být dítě,
kus po kusu seberou,
usmívají se mezitím co lžou,
tráví tvou duši nevinou.
Kolem krku ovinou, smyčku.
Pak se ptají co tě trápí ?,
zatím co se ten provaz pomalu krátí.
Ty žiješ v reálnym světě,
oni vidí všechno zkresleně,
přetvařujou se zkušeně ,
a tváří se tak vznešeně.
Každej den přehrává se ta scéna,
kdy dělaj z tebe kreténa,
Pořád myslí že si slepá
a že si malí dítě, že nedokážeš vidět,
co se kolem tebe děje,
mezitim co do sebe leje
další flašku,
nezvládá odpovědět na otázku.
Ale ty už to vlastně ani vědět nechceš,
dřív chtěls s tim něco dělat, teď ze stolu to meteš.
Prahneš po jejich procitnutí, něco v lepší zítřy furt doufat tě nutí.
Možná jednou se to stane
a skoncuje s tou lahví
do tý doby neumírej, zavři oči a zhasni
PeopleSTAR (1 hodnocení)