Životem bloudím,
najít správnou cestu nemohu,
každého zbytečně soudím
a svět je plný padouchů.
Nikde žádný ukazatel,
by ukázal mi správný směr,
nejsem žádný dobyvatel
a cesta za štěstím - je plná děr.
Tak nevím, zda štěstí potkám,
rád bych ho pozval domů,
když tak ho pečlivě schovám,
v dutině starého stromu.
Pak po malých dávkách,
budu si jej užívat,
vyhýbat se chatrným lávkám,
snad pak se mohu usmívat.
Ale přesto stále čekám,
že z bludiště mě někdo vyvede,
modlím se, pokorně klekám,
snad jednou se to povede.
PeopleSTAR (8 hodnocení)