Zakázané

S prázdným pohledem ztuhla mi tvář.
Bez pláče, úsměvu, bez emocí
mi najednou zhasíná se svatozář
a pomalu kráčím temnou nocí.
Temná noc mění se v moje snění
a moje srdce malý bol tají.
Ty sny mě provází do rozednění.
Ten bol, že mé rty tvoje nelíbají.
Z písmenek složili jsme svět.
Jen touha, žádná realita,
složená z nekonečných vět.
Zůstává jako láhev nedopitá.
Stejně jako stín ta touha neodchází.
Jako poskvrněná čistota lilií.
Tvůj dotek mi teď schází
a touha mě pomalu zabíjí.