Černé vlny se proti mně zvedají,
vidím, že z nich úniku není,
strašlivé sny, spát mi nedají,
kdy tohle prokletí - se změní?
Se strachem chodím spát,
se strachem se probouzím,
co všechno se může stát,
to já jsem tím tonoucím.
Toužím po pohodě a klidu,
jenomže nějak nepřicházejí,
čekám, ale není po nich vidu,
jen ty problémy, zpět se vracejí.
Zatnu zuby, budu s nimi bojovat,
snad jednoho dne se dočkám,
nechci tady stále jenom bědovat,
snad přijdou, rád si počkám.
Má touha je zbytečná zatím,
činí šťastnými někoho jiného,
touhu jen těžko ale ztratím,
pravda, nenavštíví každého.
vidím, že z nich úniku není,
strašlivé sny, spát mi nedají,
kdy tohle prokletí - se změní?
Se strachem chodím spát,
se strachem se probouzím,
co všechno se může stát,
to já jsem tím tonoucím.
Toužím po pohodě a klidu,
jenomže nějak nepřicházejí,
čekám, ale není po nich vidu,
jen ty problémy, zpět se vracejí.
Zatnu zuby, budu s nimi bojovat,
snad jednoho dne se dočkám,
nechci tady stále jenom bědovat,
snad přijdou, rád si počkám.
Má touha je zbytečná zatím,
činí šťastnými někoho jiného,
touhu jen těžko ale ztratím,
pravda, nenavštíví každého.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva