Žena ponížená......

Jsem žena ponížená co žebrá o lásku
co vysí někde na vlásku a zachránit by se dala.
Žebrám o lásku a přízeň co velká je jako žízeň.

Touha ta mrcha ,ta falešnice….. si myslí,
že jsem pelešnice,ale mám i jiné přednosti.

S grácií a vážností jsem na sebe pyšná,
že peru se stim životem už dlouho sama
nejsem nafrněná dáma co natahuje ruku z rána.

Já nechtěla nic jen Sem Tam pohladit Tvou tvář
a zamilovaný dolíček pod ústy,něžný líbání,
když večer se ticho ve tmě rozhostí.

Má žárlivost je kapkou v moři….když láska
vysněná se jiným dvoří
komu by se líbilo ponížené příkoří ?
Pláčem bolestným a slzách slaných jsem
přemáhala svý emoce klamný.

Proč neurčil jsi pravidla než otevřel Svá stavidla
a Hráz ,nešlo by náhodou pak všechno Snáz?
Láska je porozumět ,pochopit ,mluvit a
vžít se do bolestí druhého
ne udělat peklo ze života nudného…..
MILOVÁNÍ BEZ LÁSKY BY NEMĚLO BÝT
JE TO TĚŽKÉ POCHOPIT…..