Životem mne láska provází,
jen občas je jí trochu málo.
Přesto nic mi téměř neschází,
dřív se mi o ní i často zdálo.
Ve snu jsi mne vroucně líbal,
když procitnu,jsem tu sama.
Rád jsi mne přece tolik míval,
tak jak nakonec to bude s náma?
Lásky je tak málo, trápení více,
dokáže si štěstí člověk vážit?
Když bývám sama, zapálím si svíce,
abych tě získala, je zbytečné se snažit.
A tak životem si jen tak kráčím,
nezoufám, někdo je na tom mnohem hůře.
Život jde dál, snad v tempu mu stačím,
jen někdy si připadám, jak po horské tůře.
PeopleSTAR (40 hodnocení)