Nikdy bych tomu nevěřila,
že náš příběh jednou skončí.
Ale výrazy jsem nešetřila,
to se láska s námi loučí.
Už mi lásko nevolej,
přednost jsem dala svobodě,
jen vzpomínky trochu bolej,
věřím, že zase budu v pohodě.
Tys moje přednosti nedocenil,
uvědomil sis to příliš pozdě,
bolesti mě jsi neušetřil,
čekám, až slunce vyjde na východě.
Jen trochu potěší moji duši,
zahřeje mé chladné dlaně,
že odcházím - on sotva tuší,
prosit o lásku, se snaží marně.
Když není láska jak má být,
je lépe ji nechat a odejít.
O nové v nocích budu snít,
proč trápení nelze předejít!
PeopleSTAR (9 hodnocení)