Zkusit...

V zajetí myšlenek, osudem zkoušená,
prchám před sebou nahá a bez jména.
V zajetí pocitů, z nichž jde jen strach a mráz,
čím dál víc ztracená, jak plyne můj čas.
Hledám blízkost a hledám samotu,
halena tajemstvím vzdálených životů,
v dlaních své srdce a v něm hroty od lidí.
Přesto se zdálo, že nikdo mě nevidí.
Skrz davy plula jsem jak mlha stébly trav,
kéž by mi vyšli vstříc, pokynuli na pozdrav,
však byla jsem vyplašena svojí plachostí,
tak jsme se minuli bez slov i něžností.
Každý z nás nepoznán po svém si prostě šel,
jen si teď připadám, jako pták bez křídel.
Víckrát je nespatřím, už ani jednou snad.
Však měl to zkusit a říct mi "Mám tě rád."...