To málo je moc, to příliš je nic.
Ztrácíš mě, pouštíš mě, já nesu náš kříž.
Tonoucí ve smutku po lásce volá,
nemám co dát víc,jsem chudá zhola.
Dost bylo slz, které si nepochopil,
ukradl si mou duhu a cizími sny se zase opil.
Vrať se zpátky na oblohu, tam kdes svítil jasně,
až setřeš popel z měsícova čela, mé oči přestanou křičet tyto básně.
Ztrácíš mě, pouštíš mě, já nesu náš kříž.
Tonoucí ve smutku po lásce volá,
nemám co dát víc,jsem chudá zhola.
Dost bylo slz, které si nepochopil,
ukradl si mou duhu a cizími sny se zase opil.
Vrať se zpátky na oblohu, tam kdes svítil jasně,
až setřeš popel z měsícova čela, mé oči přestanou křičet tyto básně.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Lhář
Žíznivý džbán a studený dech svíce, jednou jsi živ a už nikdy více. Myšlenky ti ...
Čekanka
Čekala na něj, on nepřicházel. V srdci chvěj, při vzpomínce, když kamínky do okn...
Ve stínu světla stromu
Leželi jsme pod stromem, čas stál a míjel cestu života, byli jsme šťastní a pro...
Žíznivý džbán a studený dech svíce, jednou jsi živ a už nikdy více. Myšlenky ti ...
Čekanka
Čekala na něj, on nepřicházel. V srdci chvěj, při vzpomínce, když kamínky do okn...
Ve stínu světla stromu
Leželi jsme pod stromem, čas stál a míjel cestu života, byli jsme šťastní a pro...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva