Zpackaný život

Nevím, co vlastně hledám,
proto je těžké to najít.
Ale vím, že pokoj si nedám,
poraďte, tak kde mám začít?

Vždycky se mnou byly problémy,
nevěděla jsem, co chci,
to byly jen samé extrémy,
vím, že byli jsme strašní sobci.

Ani dnes si se životem neporadím,
rodiče to se mnou neměli lehké,
kde byl zakopán pes, ale neprozradím,
láska i štěstí, jsou velmi křehké.

A já je vlastně ani nepoznala,
o to poznání jsem chudší,
moc schází, bych byla dokonalá,
ta cestička životem, byla nějak užší.

A po ní jsem se prodírala,
nikdo mi nepodal pomocnou ruku,
má loď stále vodu nabírala,
za strašného, sténajícího zvuku.

Tak celý život zpackaný mám,
dnes už těžko něco napravím,
člověk bloudí světem, bloudí sám,
zase vstříc problémům se vypravím.