Ztracená láska...

Bývaly jsme ty a já..
ted jsem zbyl jen já sám...
kvůli tobě ted nemocné srdce mám...
bohužel došel mi slov víc ti v životě nedám..
myslím že pro nás hvězdy nevyjdou..
zoufale bloudíme nekonečnou černou tmou..
byli jsme spolu dlouho i chvíly...
na tom už ted nezáleží...docházej mi síly..
zlomi jsem ti srdce..jsem si toho vědom...
ale stále tě miluji...to jsi uvědom..
ale ty už mne nemiluješ...
samé ošklivé dopisy mi vzkazuješ..
říkáš...ráda bych tě milovala...ale nejde to..
už k sobě nemáme to naše velké pouto...
na konci lásky mezi náma byla ještě nějaká jiskra..
ale ta jiskra pak zmizela...
a oči nám obou dvoum zavřela..
kde jsem udělal chybu?!...
byl jsem hodný,milí...
byl jsem snad v lásce černobílý?...
než odejdeš...
naposled bych chtěl tvá slova vnímat...
naposled bych se chtěl do tvých očí dívat..
chtěl bych se k tobě ještě chvíly tulit...
ale ty říkáš už ne...
ty naše nádherné chvíle už nejsou..
jsou jen ve snech..
ale pak už ty chvíle nebudou ani ve snech...po pár dnech..
a až to nastane tak nám obou dojde dech..
my dva jsme byli bezvadná dvojka...
mezi kterýma vášen jen rostla...
a pak jsem si uvědomil že té vásně a romantiku bylo moc..
z té romantické vášně se pomalu stávala studená a krutá noc...
náš vztah byl prostě dokonalý...ale co se stalo...
dělal jsem pro tebe snad málo?!...
pamatuji si ta magicky pěkná slova...
hodný,milí,romantický...
proč jsem najednou sobecký?...
vždy jsem pro tebe byl kouzelný...samo to tvrdíš...
někdy u toho i brečíš...
tak proč proboha ted mlčíš?!...
copak už nejsem kouzelný jak jsem býval?...
asi ne...ted bych se smutkem radši po ulici ve stínu skrýval...
po tom co stebou nejsem...už vůbec nevím kde to sem...
tak kam se sakra poděl ten náš sen?!..
můži ti říkat bohyně,krásko,královno...
ale u tebe už budu jen velké h_vno
přiznej si to nemáš mě ráda..
stavíš jsi proti mě velkou barikádu...
neboj...já tě neokradu...
nemáš mě ráda a vymýšlíš si různe věci abych tě nechal..
a ve mě se hromadí jen vztek..
a poprvý v životě dochází mi dech..
vidím že o mě zájem nemáš...
ale ty netušíš co pro mne znamenáš...
at je to jak chce mezi náma je asi konec...
a ze mě je kvůi tobě jen surovec...

Kalimero

básen:zkažená láska..

básen..která má být obrazem zmařené lásky...je trošku delší a to sem jí psal ve 3 ráno...:)
tohle člověka hodně zasáhne...máte se slečnou velké pouto a najednou zasáhne osud a oddělí vás od sebe...