Ztracená

Další ráno, další bezesná noc,
jen nekonečné množství otázek "proč"
Další slza, co stéká mi po tváři,
další pohled, co spočine na mém polštáři,
sleduji jak slza se vpíjí ...
a další a další za ní

Snažím se zastavit svůj pláč, své slzy,
po chvilce snažení přichází zjištění, že je to k ničemu,
že vrátí se to brzy
Pořád dokola, jsem bez síly,
já, která jsem bez viny

Na pokraji zhroucení,
ve světě ztracených,
ve světě, kde lidé jen hledají,
ve světě zbytečných nadějí,
ve světě lží, kde není žádný důvod se smát,
kde není žádný důvod bojovat

Jen si chci lehnout a zas zavřít oči,
nevnímat nic, co kolem se děje, točí ...