Smutný stromeček u lesa stojí,
proč si mě nikdo nevybral?
Já bych také provoněl domov chvojí,
smutně nad osudem zavzdychal.
Snad nejsem dobře urostlý,
nebo jsem ještě maličký?
Každý nemůže být vysoký,
jen někdo má ten život kratičký.
A tak tam tichounce pláče,
je mu líto, že neudělá dětem radost,
společnost mu dělá jenom malé ptáče
a po ránu - promrzlý je až na kost.
Snad se také jednou dočká
a bude se pyšnit jak je krásný,
utěšuje jej i sněhová vločka
a v noci mu svítí měsíc jasný.
Říká mu: "Neplač, nenaříkej,
ještě tu rok vydržíš!
Odtud od kamarádů nepospíchej
a věř, že po vánocích, svého věku dovršíš."
proč si mě nikdo nevybral?
Já bych také provoněl domov chvojí,
smutně nad osudem zavzdychal.
Snad nejsem dobře urostlý,
nebo jsem ještě maličký?
Každý nemůže být vysoký,
jen někdo má ten život kratičký.
A tak tam tichounce pláče,
je mu líto, že neudělá dětem radost,
společnost mu dělá jenom malé ptáče
a po ránu - promrzlý je až na kost.
Snad se také jednou dočká
a bude se pyšnit jak je krásný,
utěšuje jej i sněhová vločka
a v noci mu svítí měsíc jasný.
Říká mu: "Neplač, nenaříkej,
ještě tu rok vydržíš!
Odtud od kamarádů nepospíchej
a věř, že po vánocích, svého věku dovršíš."
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva