Jeden večer, jedna žena
Jeden pohled, žádná změna
Sedim tak klidně, nic nedělám
Probírám myšlenky, pěkně v nich běhám
Přichází Áďa, uřvaná pěna
jeho hlas nezastaví ani proti hluku stěna
Sedim tak klidně, jen jeho hlas poslouchám
Furt něco říká, ale já ho nevnímám
Cítim furt něco, k té jisté ženě, sem jako zahrada bez aleje
Když Áďu vidim, div že mě neomeje
Řvu nahlas, zároveň tiše.
Přichází epizoda třista,
moc v tom lítám měl bych přistát
Mně se ale nechce sem vážně vysoko
další básnička už NESKORO ;)
PeopleSTAR (1 hodnocení)