DYLAN A MILAN

Stářím malomocný
Věčně nemocný
V každodenní realitě žít téměř
Neschopen
Co básník rebel
Zůstane až do smrti
Nepochopen.
Zlaté časy jej však čekají
Až na nebi bude dlít
A až v hrobě bude současně hnít.
Z toho nebe již na něj totiž halekají:
U nás rozhodně ti bude líp!
Že líp?
Tak trochu jej lekají
Co tím myslí neví
Rozhodně však nechce
Věčný a tím i mrtvolný
Klid.
Chce tu Nobelovu cenu -
Brzy dojde k jejímu udělení
Podobnému jak on rebelovi.
To hotové je pro něj
Nadělení!


Pojďme nyní do formy zvané ICH:
Psát o sobě v třetí osobě
To by byl snad hřích.

Reálně tu cenu již nestihnu
Navíc brzy do nebe se hnu.
V hrobě mít mrtvolný klid?
To nemohu!
Ech co šak si nějak pomohu.
Píšu majl do nebe:svatý Petře
Prosím Tebe
Pomoz!
Shora slyším křik a lomoz:
Co tě to jen napadlo?
Co tě to ty blázne co tě to zas popadlo?
Pak hlas mírný jako vánek
Jedno řešení pro tebe máme
Ty jeden červe pozemský
(… )
Jo a hele, prej jsi bejval na ženský!
„Petře Petře, to není podstatné přeci -
Pojďme k věci!
Ještě předtím – tohle bys měl vědět:
Stárnu, klesám ke dnu
Prastarý jsem děd.
Však tu rukavici zvednu
Tu co mi ji denně háže
Lojza Alzheimer
Co z nás nejednoho tím otravuje
Že si ***** pamatuje.

Přichází holé pravdy chvíle:
Předvčerejškem pětistovku
Včera brýle
Kdo si tu se mnou hraje na skovku?
Někdy již ani nevím kdo jsem
Ještě že nad realitou zůstávám povznesen.
Tak co milý svatý Petříčku
Zamysli se na chviličku
Něco snad najde se
Zítra si povíme víc
Jinak k Tobě nemám nic“.
Petříček se ozývá
A považte – „básníkem“ mne nazývá!
Lichotí a volá, ten Petr:
„Zítra večer bude mrazivo
Vem si teplý svetr
A žádné pivo!
Leda nealko - to můžeš.
A kam že to zítra vlastně půjdeš?“
„Přece na tu výstavu
Koukni se na ni taky
I když nevím nevím
K večeru mají být mraky.
Ještě jednu věc ti povím:
Paměti výpadků mám denně
Až až
Však na to slovo správné
Právě jsem si vzpomněl
Škrtni výstavu a napiš si VERNISÁŽ“!

Při dobré paměti dva tagy si znamenám
Hesla o tom čím zítra mám pokračovat
A jaké OBSOLENTNÍ předsudky
Mám zase překračovat
(To cizí slovo ZASTARALÝ znamená).
Tagy jsou dva: „Svatý Petr“ a „Nobelova Cena“.
A jaký že je HASHTAG?
Tenhleten znak („#“) znamená
Klíčové slovo – (klíčové anóbrž zásadní).
Přemýšlím o tom již několik dní
A byť se vám to divné bude zdát
Byť někdo někdo z vás se bude divit
Jiný snad i smát. To slovo zní
DYLAN.
Loučí se s vámi váš oblíbený básník
MILAN.