Sejdem se, kamarádi, na Helštýně,
lesy a skály, Bečva teče líně.
Výstava železa mě neláká,
radši jedno točený a panáka.
A je to divný, hroznou žízeň mám,
pod hradem restaurace, zajdu tam.
Cinkání sklenic je zvuk blažený,
jako by volaly mě Sirény.
Už jsem se napil a už mám dost,
vrchní mě doprovodí, jsem vzácný host.
Teď venku stojím, lípu objímám,
ukaž mi cestu, dál už půjdu sám.
Silnice klikatí se do kopce,
já půjdu rovně, nejsem důchodce.
A jak se hrabu mezi výmoly,
kopnu do hlavy nějaké mrtvoly.
Jenže ta mrtvola se probudila.
Pitomče ožralej, mě oslovila
a už se hrabala ven ze spacáku,
jestli prej nechci dostat po rypáku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)