POLITIK, VĚDEC A UMĚLEC

Seděli v hospůdce "U rejpala" a dávali si do nosu. Samozřejmě byl jejich hovor tajně odposloucháván.

Založíme stranu "Moudrých".
pravil politik vážený.
Červených, zelených i modrých,
pro muže tyto i ženy.

Ale to není až tak moudrý nápad,
oponoval vědec.
Co pak řek by na to západ,
na tak exotický kec.

Na to musíme jít vědecky,
analýza, prognóza, syntéza.
Pane vrchní dvě decky,
a potom nějaká ta fréza.

Tak založíme stranu "Nových",
opět na to politik.
Na pevných nohou svých,
semknutý vřavy šik.

Ale nebylo již toho dosti?,
dej si raději panáka.
To jsou k nám dnes milí hosti,
točí vrchní a jenom maká.

I v řeč se pustil umělec,
a vysvětlil to oběma.
Vsaditi vás v kárnou klec,
vždyť úroveň toto nemá.

Lepší, když se zmalujem,
alespoň k něčemu to bude.
Chvíli v ráji poplujem,
a nikoho z nás neubude.

Tajný odposlech vše zachytil,
a připsal k jejich jménu.
Pak vrchní za límec je chytil,
zmalované ku obrazu svému.

Kdo je tady moudřejší,
no to je ale selanka.
Jeden jako druhý hřeší,
nad Einsteina nebo Plancka.