Sedmistá (oprava)-chyběla poslední sloka
Tohle je má báseň sedmistá,
jen budoucnost je nejistá.
Dál bych ráda skládala básně,
vždyť přitom, cítím se tak krásně.
Snad radost dělám i druhým,
neslyší jen ten, kdo chce býti hluchým.
Dnes jakoby mi došly rýmy,
věřte, nedělám si šprýmy.
Snad zítra nějaký mi napadne,
jen ještě nevím, jak to dopadne.
Vždycky se na vaše básně těším,
před krásnou - pokorně hlavu svěsím.
Pište lidičky, piště básně,
snad na světě bude krásně,
ať je všude lásky dosti,
vychutnejte si ji do sytosti.
Vždycky to tak býti nemusí,
ale šťasten je, kdo lásku okusí.
Já vám jí přeji celou fůru,
nezoufejte a vždycky hlavu vzhůru!
PeopleSTAR (5 hodnocení)