Její oči, modřejší než tyrkysové moře a hlubší než-li oceán.
Potápím se do hlubin nevědomí v její kráse
a jsem polapen v černotě, v jejím středu vesmíru.
Stal jsem se závislý na její kráse.
Je to špatné snad?
Milovat její krásu a při tom neslyšet křik a trápení mého srdce.
Je to špatné snad?
prahnout po jejím doteku, a při tom se na sebe dívat jen ve tmě
a vnímat mé slzy v symfonii samoty ?
Potápím se do hlubin nevědomí v její kráse
a jsem polapen v černotě, v jejím středu vesmíru.
Stal jsem se závislý na její kráse.
Je to špatné snad?
Milovat její krásu a při tom neslyšet křik a trápení mého srdce.
Je to špatné snad?
prahnout po jejím doteku, a při tom se na sebe dívat jen ve tmě
a vnímat mé slzy v symfonii samoty ?
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva