Beruška

On : Jak se máte ?
Ona : Vy mě znáte ?
On : Podle toho jak vypadáte,
Ona : žádnou vadu neskrýváte
On : To by jste se divila,
Ona : Jmenuji se Jarmila
On : Já jsem Jarda z Prahy
Ona : Pracuju také u dráhy
On : U dráhy jsem pracoval,
a tu práci miloval.
Ona : A že jste ji opustil
On : Velký zmatek tam byl.
Ona : Také ruší funkce,
znám to ze své práce
Výpravčí a vlakvedoucí
odchází i strojvedoucí
On : Je to doba těžká
Ona : Vím,však jsem češka
On : Pojďme někam do hospůdky,
vedou tam jen tři schůdky.
Ona : Šla bych ráda do hospody,
jen pak zpátky jsou tři schody
On : Tak bychom šli ve dvou
tam kde schody nejsou
Ona : No tak dobře Jaroušku,
máš-li flíček na oušku.
On : Nemám flíček na oušku,
za to pěknou beruška.
Ona : Beruška to není, je to klíště,
zarostlé je travou hřiště.
On : A já jsem hrál házenou
také lezl po kolenou
Že však v uchu klíště mám,
to nevím ani sám.
Ona : Už je pozdě,musím jíti,
čekají mě doma děti.
Mají hlad a já taky,
Ráno zas mě čekaj vlaky.
On : Poznal jsem tě Jarmilko,
Ona : A já tebe Jaroušku
On : Setkáme se zakrátko,
Ona : Až budu mít berušku.