Bojím se

Řekla jsem, pohlaď mne, prosím, řekl jsi, bojím se ...
i já se ale bojím, lásky, přece nedám se,
bylo to ale tak krásné, to, co stalo se,
ten důvod proč, vlastně neznám a radši neptám se.
Vím jen, že chybíš mi, a toho, co visí ve vzduchu přímo děsím se,
píšeš mi, chodíš mi do snů, za to zlobím se,
i ty mi tam chodíš, přitom s tím tak bojuji, tak snažím se,
zakazuji si tě, mé srdce poutat nechce se,
cítím, ale že jsem tak slabá, je to silnější, proč? To neptej se.
Možná, že jsi to ty, na koho tak čekám, i když si říkám nedej se,
možná, že teď je ten čas říct si, mám tě! Raduj se, miluj se ...
Já stále ale tak bojím se