Co bylo už tu není

Mužu sedět mužu psát,
ale nebudu ti nikdy lhát.
Nevím jak dokázat mou lásku k tobě,
ale myslim si že patříme k sobě.

Nezapomenu na procházky s tebou,
z tvé strany to bylo s láskou a něhou.
I z mé stránky sem ráda tebe měla,
ted bych te za nic nevyměnila.

Je tu vítr a já myslim na tebe,
na vzpomínky co mi zustali v hlavě.
podívám se na nebe
a čas plyne hravě.

Možná to všechno byla chyba,
měli jsme zůstat jen mi dva.
Dám ti čas přemýšlet nad tím co znáš ,
v jakym žiješ světě,koho kolem máš.
Nečekám, že se mě hnedka budeš ptát,
jakej to dava smysl že to říkám zrovna já.

Nevím zdali se dá vrátit zpátky ten čas,
já přála bych si mýt tě tu znova a zas.
Je to moje chyba za kterou jsem si vina,
byla jsem hnusná krutá a líná..