Fact

Včerejšek byl zvláštní den,
jako neskutečně živej sen.
Už zase svítá, a já si to hrnu domů,
měla bych snad o tom mluvit? To nechápu, proč a komu!

Ty svůdné pohledy, jež směřovali ke mně,
já najevo nic nedala a tvářila se skromně.
Chci tě mít zas u sebe, nestačí mi pouhá noc,
po takové dlouhé době, volám, kříčím o pomoc!

Dnešek už tak zvláštní není, každým dnem se člověk mění,
i přes veškerá usvědčení, došlo k vzájemnému tření.
Jde o to, co se včera stalo, ta věc mezi náma,
to už není komedie, rozjeli jsme drama.

Vím, že jinou máš moc rád, však nemohl jsi odolat,
vrhli jsme se na sebe a začali se milovat.
Výčitky teď v hlavě máš a hryže tě svědomí,
dávám ti své slovo, že nikdo se to nedoví.

Nakonec vše krásný, změnilo se v mžiku,
a jak to vlastně celý vzniklo? Zase kvůli piku!
Mám strach, že v tom budu zas hledat něco víc,
snad ti nejsem lhostejná, všechno má svůj rub i líc.