Je čas, kdy kvete vlčí mák,
Pak pár slov stvoří jednu větu.
Na rudé květy padne zrak,
Já v nich však zřím tvou siluetu.
Ty květy houpou se jak tvoje boky,
Hladí je něžně jemný vánek...
Závidím slunci, závidím vánku,
Že mohou se květu dotýkat.
Chtěl bych se probrat z toho spánku
a říct ti: "Lásko, mám tě rád"...
Vidět, jak po tvářích ti teče štěstím slza,
Jak kapka rosy po stonku...
Proč vlastně píšu tyhle slova?...
Na to je snadná odpověď:
Jsi jediná a opravdová,
Jsi moje Lienka, můj celý svět!
PeopleSTAR (1 hodnocení)