K RÁNU

K ránu jsem se probudil
měsíc byl stále v úplňku,
našel jsem tě spát
na terase do pasu nahou
v stříbrném osvětlení,
hezké spojení Luny a těla
líbilo se mi jak spíš,
jako každá žena by se chtěla
stát éterickou podstatou,
i ty o tom nyní sníš,
vzpomínám
jak ses ke mě včera měla,
vzpomínám
na tvůj jasmínový dech,
jsi gurmánka prožitků
a já se dívám
jak ležíš odhalena
pod stříbrným svitem na zádech.
Z tvého levého ňadra


jsem nad ránem
vypil kapku ranní rosy
probudila ses,usmála,
opřela se o má bedra
prohrábnul jsem tvé divé vlasy
terasa byla středobod všeho.
Měsíc odcházel
Slunce tvořilo na obzoru červánky
a my v objetí,chápání všeho
pozorovaly
po obloze běžící,
do červena zbarvené beránky.
Jedna noc
i bez vzájemného propletení těl
by se stala nocí
kdy se dějí zázraky,
ty a já sami tmou
sami spřízněni ochotou i mocí,
tak jak jsem to vždycky chtěl
tak jak jsem vždycky snil
hřál se ve víru představ i emocí
pohár naplněn po okraj,
dychtivě bych ho vychutnal
a následným štěstím spil.
Prosím o minutu ticha,
za naplnění
jedné z těchto chvil.