Znám tě už tolik let,
tvou tvář, zvuk smíchu i barvu očí,
kamaráde mého přítele.
Vím, co tě baví, co tě rozesmívá,
ale jak líbáš, to nevím a ani mě to nezajímá.
Až jednou u bezedné láhve vína
ocením tvé pevné měkké rámě,
únavou sejmutá a klesající.
Zůstáváme sami v oparu zábavy a temné noci.
Po letech chvilka opravdové upřímnosti,
shozené masky, jen radost z bytí
a blízkosti dotýkání
líbáme se jako blázni.
Ty a já tak osamělí,
topíme se v záplavě něžných doteků,
tvé horké ruce stále žádoucnější
dobývají zakázaná zákoutí.
Studem oči klopím,
stěží lapám po dechu.
Studnice vášně otevřená
hlavá zmatená.
Z bezpečí náruče se vytrhám,
ke spřežení kočáru dobíhám
stěží se ti ubráním,
raději domů uháním.
PeopleSTAR (11 hodnocení)