Kluk z busu část 4

Vzpomínám jak si se mnou jel k doktorce,
já měla strach a ty si mi dělal osobního dozorce.
Já byla za to opravdu moc ráda,
bez tebe bych to tam těžko zvládla.

Vezl si mě tam a po cestě držel si mě za ruku,
já pak při zákroku myslela na tuto vzpomínku.
Vyváděla jsem strachy jako malá,
tvá trpělivost ovšem byla vytrvalá.

Měl si trpělivost se mnou se směrech všech,
o tom se mi nezdálo ani v mých snech.
Byl si na mě hodný opravdu moc,
vzpomínám na každou úžasnou noc.

Vzpomínám jak migrénu jsem měla,
do nemocnice jsem bohužel musela.
Potřebovala jsem odvoz
a ty mi nabídl pomoc.

Přijel si pro mě a odvezl mě do té nemocnice,
dokonce si mi nabídl, že půjdeš i do ordinace.
Já to moc nechtěla,
trochu jsem se styděla.

Ale pak mi dali kapačku,
Já pro tebe poslala sestřičku.
Ty si za mnou přišel,
Za ruku si mě držel.

Přitom mi pořád něco povídal,
přitom mě krásně rozesmával.
Já pořád kapačku kontrolovala
a ty mi říkal abych se nestresovala.

Migréna začala ustupovat pomalu
a já dostávala lepší náladu.
Pak si cestou k autu podpíral,
v tu chvíli zodpovědnost přebíral.

Když já omdlela málem,
ty si se stal mým králem.
Nohu si mi tam dal,
přitom trochu si se bál.

Do auta jak jsem si pak sedla,
nohy si s tvým dovolením nadzvedla.
Udělalo se mi pak líp,
myslela jsem i na hřích.

Chuť jsem dostala najednou,
chtěla jsem se stát holkou zlobivou.
Chtěla jsem aby si mi trest dal,
aby sis se mnou hrál...