Láska si snad vybírá,
mě nechává stranou,
kam se zase ubírá,
mraky od západu táhnou.
Nedovolí sluníčku,
by se na svět smálo,
nedají vyjít měsíčku,
co se mi jen zdálo?
V té čarovné, temné noci,
měl jsem prapodivný sen,
na dveře jsem slyšel tlouci,
to jen přicházel ale den.
A já myslel, že láska přijde,
na tebe jsem tolik čekal!
Snad až měsíc zase vyjde,
ne aby zase, někde meškal.
Někdy je té lásky tolik,
zdá se, že i přebývá,
její cesta, plná je oklik,
jen mě stále odbývá.
Až se ke mně dostane,
nepustím ji zpátky ven,
pak ráj pro mě nastane,
to bude, ten nejkrásnější sen.
PeopleSTAR (5 hodnocení)